Prvniho srpna v pul seste rano jsem stala se vsemi kufry pripravena na letisti. S sebou rodinny doprovod a v batohu plysaka. Protoze muj let byl se dvema prestupy (ve Frankfurtu a v Atlante), mela jsem zaplaceny letistni doprovod. Atlantske letiste je zname tim, ze se tam ztrati i dospeli, tak jsem nechtela nic riskovat.
Louceni s rodinou se neobeslo bez breku, taky proto, ze posledni mesic doma byl jeden z nejlepsich v mem zivote. Jakmile jsem vsak zapadla za letistni branu, otrela jsem si slzy a dal uz nebrecela.
Nebyl cas. Letistni sluzba me posadila do cekarny, kde byla spousta jidla a piti zdarma (to by clovek v Praze skoro necekal). Cely let probehl bez komplikaci, dokonce me to docela bavilo. Video v letadle, sluchatka zdarma a prijemni spolucestujici. Pravda, byla jsem docela vyjukana, tak nejak jsem si zacinala uvedomovat, ze neuvidim sve rodice nejmin deset mesicu a ze cestuji do uplne jineho sveta. Do te doby to bylo vsechno jako sen, ale v tom letadle jsem si uvedomila, ze uz neni cesty zpet, a tak musim jit dopredu.
Kdyz jsem o par hodin pozdeji dorazila na Orlandske letiste, byla jsem znovu uvedena do cekarny. Tentokrat bez jidla, ale zato s WiFi. Dlouhe cekani na host family jsem si proto kratila posilanim e-mailu domu, ze jsem v poradku. Svuj notebook jsem mela v letadle jako druhe prirucni zavazadlo. Na temer vsech letistich a ve vetsich mestech je WiFi zdarma, takze se hodi si s sebou vzit prenosny pocitac.
Moje host family dorazila asi o dve hodiny pozdeji. Leteli sice take z Prahy do Orlanda, ale meli jine letadlo, ktere priletalo pozdeji. Vyzvedli si me v cekarne, spolecnym usilim jsme nasli i moje kufry a jelo se domu.
V letadle me to bavilo asi tak hodinu, po celkem 16 hodinach jsem se modlil, kdy uz to skonci. Jinak kdyz platis za letenku nekolik tisic, to by bylo, aby ti nenaservirovali neco zdarma.
Mne to tam docela uteklo, cekal jsem ze to bude horsi. Mne teda nic neservirovali, krome jidla v letadle, ale ty jsi to mela asi v tom letistnim doprovodu. Ale je pravda, ze mi to ani vubec nechybelo, protoze jsem ten den toho moc nesnedl. V letadle jsem prvni jidlo sned tak z pulky a to bylo prakticky prvni jidlo co jsem za ten den jedl, protoze nervy vazne pracovali a pak uz se to ale zlepsovalo…
ja se poradne najedl az v mekaci v Atlante, jelikoz dostat jedno hlavni jidlo a svacinu na 9hodinovem letu je ubohost(delta), nasledny 5hodinovy cekani v Atlante me dobre ubijelo a hodinej let z atlanty do st. louis uz jsem jenom prospal…
achjo, preklepy….